• Biologie - z řeckého bios = život, logos = věda

​

Pravěk

• první lidské poznatky o organismech pramenily z praktických potřeb každodenního života (svěr, lov, oděv)
• záhy zájem o rostliny a živočichy, kteří byli člověku k užitku
• z doby 13-14 tisíc let př. n. l. známo vyobrazení mamuta s naznačeným srdcem
• od 8. tisíciletí př. n. l. - záměrné pěstování rostlin (zemědělství) a domestikace zvířat (pastevectví)
• rozvíjí se i léčitelství (zvládali trepanace, amputace, zlomeniny)

​

Trepanace

• je chirurgický zákrok - k proražení lebky a vytvoření otvoru v ní
• období rozkvětu trepanace spadá do pozdní doby kamenné
• účel zákroku - pravděpodobně k léčbě bolestí hlavy, zlomenin lebky a některých duševních chorob
• téměř všude, zvlášť populární byla ve starém Peru (ne ve starověké Číně, Indii a Egyptě)

​

Starověk

​

Egypt

• hlavně znalosti lidské anatomie (asi díky balzamování) a vývojové biologie (kompletní vývoj vrubouna posvátného, vznik masařky z červa žijícího v mase, vývoj žab z pulců)

​

Indie

• vysoká úrověň chirurgie, anatomie, patologie (pitvy lidských těl - ovšem neřezalo se, tělo se nechalo macerovat 7 dní v tekoucí vodě a kůže se pak seškrábla)

​

Čína

• Traktát o trávách - nejstarší lékařské dílo vůbec, soupis 300 léčivých bylin

​

Antické Řecko

• antická kultura měla určující význam pro celou evropskou kulturu
• speciální vědecké disciplíny neexistovaly, přírodovědné poznatky součástí filozofie, která tehdy shrnovala veškeré lidské znalosti
• pro další vývoj přírodních věd byly důležité dvě myšlenkové koncepce
  • atomismus (Demokritos, 460-370 př. n. l.): základem každé hmoty jsou atomy, částice dále již nedělitelné
  • učení o čtyřech elementech/živlech (Empedoklés, asi 492-432 př. n. l.): oheň, země, voda, vzduch (všechny látky vznikly smísením 4 živlů)

​

Aristoteles

• 384-322 př. n. l.
• významný řecký filozof, myslitel a vědec
• spoluzakladatel řecké atomistické filozofie
• žák Platóna, vychovatel Alexandra Velikého
• asi 300 spisů (zahrnují vše, co bylo v jeho době známo)
• rozdělil živočichy do 2 skupin:
  • s červenou krví (obratlovci)
  • bez červené krve (bezobratlí)
• studoval i rozmnožování živočichů (vejcorodost, živorodost), ale u nižších zvířat zastával teorii samoplození (např. červi se líhnou z bahna)
• tělo živého organismu vnímal jako pasivní hmotu, která je oživena dynamickou silou/formou

​

Theofrastos

• 371-287 př. n. l.
• Aristotelův žák
• Položil základy botaniky:
  • studoval systematiku, morfologii, fytogeografii, zpracování rostlin a jejich využití v medicíně (farmakologii)

​

Hippokratés

• 460-370 př. n. l.
• filozof, lékař, “otec medicíny”
• podílel se na studiu epilepsie
• v návaznosti na čtyři živly rozeznává v těle čtyři šťávy (krev, hlen, černá a žlutá žluč) – příčinou nemocí je nerovnováha mezi těmito šťávami (asi až Galén, gemini tvrdí že this one)
• z toho později odvozeny čtyři typy temperamentu
  • sangvinik - krev
  • flegmatik - hlen
  • melancholik - černá žluč
  • cholerik - žlutá žluč
• mozek = orgán, kde se tyto šťávy čistí
• autorem prvního lékařského kodexu (Hippokratova přísaha)

​

Galén

• 131-210
• dělal pitvy
• zavedl atestace v Římě

​

Středověk

• církev bránila vědeckému poznávání
  • vzestup křesťanství znamenal výrazné potlačení přírodovědného bádání
• rozvoj tehdejší vzdělanosti - převážně mimoevropské oblasti arabského světa

​

Ibn Síná (Avicenna)

• 980-1037 n. l.
• Persie (dnes Írán)
• kromě filozofie a medicíny Avicennovo dílo obsahuje spisy o astronomii, alchymii, geografii a geologii, psychologii, islámské teologii, logice, matematice, fyzice a poezii

​

Tomáš Akvinský

• 1225-1274
• církev bránila vědeckému poznávání (ano stále, jsme ve stejným období XD)
• scholastika = filozofický směr, který se snaží o racionální zdůvodnění náboženských dogmat
• Akvinský poupravoval Aristotelovy poznatky tak, aby vyhovovaly náboženským dogmatům
  • tradičně čtyři fakulty: hlavní - teologická, dále artistická (vyučovalo se sedm svobodných umění - gramatika, rétorika, dialektika, aritmetika geometrie, astronomie, hudba), právnická, lékařská
  • na lékařských fakultách výuka zpočátku hlavně teoretická, za autority platili antičtí vzdělanci (Hippokratés, Aristoteles, Galénos, Avicenna)
  • věda se zde dělal ne pro aplikaci, ale pro poznání samo

​

Renesance a humanismus

• 15. • 16. stol.
• návrat k antické kultuře a vzdělanosti
• v 16. - 17. století - opětovný rozvoj přírodovědných bádání; začínají se formovat základy biologických oborů jako samostatných disciplín (oddělení od filozofie, resp. medicíny)

​

Leonardo da Vinci

• 1452-1519
• umělec, vědec, vynálezce, mistr všech oborů
• studoval anatomii, poznatky získával z praxe (pitvy)

​

Andreas Vesalius

• 1513-1564
• opravil Galenovy omyly
• na základě svých bádání sepsal dílo: Sedm knih o stavbě lidského těla
• učilo se z nich na univerzitách po několik dalších generací
• tady ona měla větší mezeru
• při univerzitách vznikají tzv. theatra anatomica se sbírkami anatomických preparátů, které slouží k výuce, osvětě, ale i zábavě podobně jako veřejné pitvy (první veřejná pitva v Čechách: Jan Jesenius v Praze v roce 1600)

​

William Harvey

• zjistil, že krev obíhá v okruhu a je pumpována srdcem a byl to schopen dokázat

​

Pietro Andrea Mattioli

• popsal alergii na kočky

​

Antoni van Leeuwenhoek

• jako první pozoroval bakterie a prvoky
• zdokonaloval mikroskop

​

Robert Hooke

• “objevitel buněk”, první jí pozoroval a pojmenoval

​

Carl Linné

• otec moderní taxonomie

​

Jean-Baptiste Lamarck

• poprvé použil termín bezobratlí
• byl jeden z prvních, kteří použili termín biologie
• nějaká evoluce před Darwinem

​

Edward Jenner

• udělal vakcínu proti pravým neštovicím

​

Georges Cuvier

• spoluzakladatel komparativní paleontologie

​

Paul Langerhans

• objevil svoje ostrůvky

​

Gregor Johann Mendel

• objevitel zákonů dědičnosti

​

Friedrich Miescher

• objevitel DNA

​

Hans Krebs

• objevil a popsal Krebsův cyklus

​

Robert Koch

• hodně bakteriálních onemocnění popsal a zkoumal
• průkopník mikrofotografie

​

Gellert??

• objev DNA gyrázy

​

Mullis

• genetika, nalezl polymerázovou řetězovou reakci (Nobelova cena)
  • rapidní klonování segmentů DNA

​

ovce Dolly

• první úspěšně naklonovaný savec
• jeden z nejvýznamnějších průlomů 20. stol.
• první obratlovec v historii úspěšně naklonován z dospšlé somatické buňky
• vyvrácení vědeckého tvrzení, že specializovaná dospěĺ buňk se již nemůže vrátit do výchozího stavu a vytvořit nového jedince

​

Metoda přenosu jádra

​

Život Dolly

• celý život strávila v institutut
• celý život strávila v institutu
• porodila 6 jehňat
• v roce 2001 se u ní začala projevovat artritida a později plicní infekce
• v roce 2003 byla utracena (koupili si za ní jídlo na další den)

​

Dopady pokusu

• základy pro mederní výzkum kmenových buněk - léčba nemocí
• otevření možností po potencionální záchranu ohrožených živočiných druhů
• otevření debaty o etice genetických modifikací, klonování lidí

​

Venter

• genetik, v čele projektu “Human Genome Project” pomohl popsat lidský genom

​

Jan Evangelis Ta Purkyně

• *18. prosinec 1787
• původně studoval na kněze
• nakonec vystudoval medicínu
• jeden z nejvýznamnějších vědců 19. století
• biolog,lékař,filozof, básník a velký český vlastenec
• založil časopis Živa

​

Objevy

• Purkyňovy buňky:
  • nervové buňky v mozečku, které řídí koordinaci našich pohubý
• Purkyňova vlákna
  • speciální tkáňvsrdci, která vede elektrické vzruchy a zajišťuje pravidelný srdeční tep
• Buněčná teorie
  • zjistil, že vše živé seskládá z buněk
• Zakladatel daktyloskopie (otisky prstů)

​

Louis Pasteur

• *27. 12. 1822 Francie
• francouzký chemik a mikrobiolog
• zabýval se kvašením, mikroorganismy a infekčními nemocemi
• +28. 9. 1895

​

Mikroorganismy a kvašení

• prokázal, že kvašení způsobují živé mikroorganismy
• vyvrátil teorii samoplození
• slavný experiment s baňkami s labutím krkem
• přispěl k rozvoji mikrobiální teorie nemocíPasterizace

​

Pasterizace

• metoda projmenovaná po Louisi Pasteurovi
• krátkodobé zahřátí potravin nebo nápojů
• snižuje množství škodlivých mikroorganismů
• prodlužuje trvanlivost potravin
• využívá se například u mléka a džusů

​

Očkování a vzteklina

• výzkum vakcín proti kuřecí choleře a sněti slezinné
• vývoj očkování proti vzteklině
• rok 1885 - očkování Josepha Meistera (proti vzteklině)
• významný pokrok v prevenci infekčních nemocí

​

Proč je významný i dnes

• pasterizace se stále využívá v potravinářství
• jeho výzkum přispěl k rozvoji hygieny a medicíny
• pomohl rozvoji očkován
• roku 1888 byl otevřen Pasteurův ústav v Paříži

​

20. století

• založeny všechny základní biologické disciplíny - systematika, anatomie, morfologie, fyziologie, embryologie, genetika, ekologie, paleontologie
  • stále se diferencují a specializují
• vznikají nové obory - etologie, buněčná a molekulární biologie, biochemie
• biologické objevy se stávají týmovou záležistostí

​

Alexander Fleming

• 1881-1955
• skotský lékař
• 1928 – objevitel penicilinu
  • pěstoval bakteriální kultury - do některých se mu náhodou dostala plíseň Penicillium (štětičkovec) - zjistil, že tato plíseň (z řady vřeckovýtrusných hub) zabíjí některé kmeny bakterií
• → předpokládal, že Penicillium produkuje látky, které mají antibiotické účinky
• → vznik penicilinu - širokospektré antibiotikum

​

Aleš Hrdlička

• narozen 1869 v Humpolci na Moravě
• zamřel 1943 v USA
• jeho rodina se přestěhovala do Ameriky v jeho 13 letech
• tam vystudoval lékařství, později pracoval na psychiatrii, pak začal studovat antropologii ve Francii
• mnoho let se věnoval antropologickému výzkumu Indiánů Severní a Střední Ameriky
• byl hlavním představitelem myšlenky o rovnocennosti lidských plemen ?? sporné
• vásledkem Hrdličkových výzkumů je heslo: “Večkeré lidstvo je jednotného původu”
• v roce 1929 věnoval Československu 1 milion korun na vybudování Muzea člověka v Praze

​

Thomas Hunt Morgan

• 1866 - 1945
• americký evoluční biolog, genetik, embryolog
• 1933 – Nobelova cena za fyziologii a medicínu
• formuloval chromozomovou teorii dědičnosti
• potvrdil, že chromozomy jsou nositelkami genetické informace

​

Morganovy zákony

​

Konrád Lorenz

• 1903 - 1989
• rakouský zoolog, zakladatel moderní etologie
• studoval zejména instinktivní chování u husy velké a kavky obecné
• učitelem českého zoologa Zdeňka Veselovského (zakladatel české etologie, vedl Zoo Praha)

​

Alexandr Ivanovič Oparin

• 1894 - 1980
• ruský biolog a biochemik
• autor jedné z hypotéz vzniku života na Zemi procesem abiogeneze
• publikoval tzv. hypotézu koacervátů – hypotézu postupného vzniku života z anorganických látek (abiogeneze), a to chemickými reakcemi, biochemickým procesem a nakonec biologickou cestou (evoluce, fylogeneze, ontogeneze, …)
• během chemické evoluce - z anorganických látek vznikají jednoduché organické látky - eobionti = praorganismy

​

Rosalind Franklinová, James Dewey Watson, Francis Crick

• Watson - Američan
• Crick, Franklinová - UK
• 1953 - Nobelova cena za objev struktury DNA (ne Franklinová)