​

Prekambrium

• 3,8 Ga - 540 Ma

​

Prahory (=archaikum)

• vytváří se tenký krunýř zemské kůry
• prvotní zemská kůra - čedičová
• krunýř snadno praskal, vznikají pukliny s výlevy magmatu - vznik kontinentálních desek
• geologie
  • rozsáhlá vulkanická činnost
  • uvolňování plynů (vodní páry, CO₂, NH₃, CH₄, kyanovodík, …)
• kondenzací par vznikají první deštné srážky - první vodní nádrže, obsahující i oxid uhličitý a amoniak
• vzniká HYDROSFÉRA
• praatmosféra: bezkyslíkatá
• život vzniká v praoceánech (v období před 3,8 Ga)

​

Starohory (= proterozoikum)

• tvorba velkého množství sedimentů
• pevninské bloky se zvětšovaly ústupem moří z jejich okrajů - vyvrásňování pásemných pohoří na jejich okrajích
• vzniká RODINIE – superkontinent
• Rodinii obklopoval oceán Panthalassa
• assyntské vrásnění - zasáhlo okraje superkontinentu
• činností sinic se prudce zvyšoval obsah kyslíku v atmosféře
  • atmosféra se mění na kyslíkatou
• vznik ozonové vrstvy - asi 1,7 Ga
• vznikají eukaryotní org.
• na konci starohor, osidlování souše (bakterie, řasy, houby)

​

Prvohory (= paleozoikum)

• 540-250 Ma

1. starší - kambrium, ordovik, silur a devon
   1. kaledonské vrásnění
2. mladší - karbon, perm
   1. variské (hercynské) vrásnění

​

Geologie

• již před počátkem paleozoika došlo k rozpadu superkontinentu Rodinie na menší pevniny
• největší pevninou byl obří kontinent Gondwana - rozkládal se od jižního pólu až k rovníku
• v průběhu prvohor docházelo ke kolizím všech pevnin a na přelomu karbonu a permu vznikl další superkontinent - PANGEA
• utváření Pangey bylo provázeno variským (hercynským) vrásněním
• Pangea se rozdělila během druhohor na 2 části, na severní - Laurasii a jižní - Gondwanu
• mezi těmito kontinenty existovalo moře zvané Tethys

​

Klima

• teplé
• vlhké
• v ovzduší hodně CO₂

​

Kambrium, ordovik

• život vázán na vodní prostředí

​

Fauna

• pevné schránky
• trilobiti, ostnokožci (lilijice), hlavonožci (loděnka)

​

Flóra

• přechod rostlin z vody na souš
• největší rozvoj řas

​

Silur, devon

​

Fauna

• koráli, amoniti (hlavonožci), graptoliti, ryby lalokoploutvé, dvojdyšné
• na konci období - první obojživelníci - krytolebci

​

Flóra

• 1. cévnaté rostliny
  • první plavuně, přesličky, kapradiny
  • stromovitý vzrůst

​

Karbon, perm

​

Karbon

• velké horotvorné procesy - moře ustupovalo → velké močály
• mořská fauna: rozvoj obratlovců - žraloci, ramenonožci, hlavonožci
• močály - krytolebci (praobojživelníci)
• fauna na souši: (velké rozměry) hmyz, stonožky, vážky, pavouci, štíři, první plazi (perm)
  • velcí členovci
• flóra:
  • klima - teplé, vlhké, mnoho CO2 → pralesy, stromovité (až 30 m) přesličky, plavuně, kapradiny
  • močály, jezerní pánve → černé uhlí

​

Perm

• klime - suché a teplé
• svrchní perm - velké vymírání (trilobiti, krytolebci)
• vysychání bažin → nastupují cykasy, jinany, jehličnany (nahosemenné rostliny)
• na konci prvohor - největší vymírání organismů na Zemi

​

Druhohory (= mezozoikum)

• 250-65 Ma
• periody
  • trias
  • jura
  • křída
• konec triasu - vymření krytolebců
• jura - rozdělení Pangei na Laurásii a Gondwanu (moře Tethys)
• pokles pevnin → častá mělká moře

​

Flóra

• bylinné přesličky, kapradiny, cykasy, jinany
• rozvoj jehličnanů (sekvoje, borovice)
• první krystosemenné rostliny (magnólie)

​

Fauna

• mořská - amoniti, měkkýši, lilijice, ježovky, korálnatci
• rozvoj obratlovců - zejména plazů
• moře
  • krokodýli
  • ryboještěři - Ichthyosaurus, plakodonti
  • plesiosaurus
• souš
  • ptakoještěři (létající plazy)
    • při pobřeží, ozubené čelisti, létací blána
    • Pterodactylus
  • hele, to je DInosaurus haha
    • Diplodocus
    • Stegosaurus
    • Triceratops
    • Hadrosauři
    • Allosaurus
    • Tyrannosaurus
  • primitivní savci (hmyzožravci)
  • první ptáci
    • Archeopteryx (peří)

​

Křída

• mělká moře (pískovce, uhličitanové horniny křídové barvy)
• koncem křídy - alpinsko-himálajské vrásnění → mělká moře ustupovala → vznik Atlantského a Indického oceánu
• rozvoj hadů, ptáků, vačnatců, hmyzožravců

• ​

  objevují se krytosemenné rostliny (šácholany, vrby, topoly)

• na konci druhohor - velké vymírání velkých plazů
• nejspíše jako důsledek dopadu asteroidu a jeho následných účinků v podobě dlouhodobého zastínění slunečního svitu prachem v atmosféře nebo silné vulkanické činnosi
• přežívají savci a ptáci

​

Třetihory (= terciér)

• společně se čtvrtihorami kenozoikum
• 65-2 Ma
• periody
  • paleogén (starší)
  • neogén (mladší)

​

Geologie

• kontinenty se dostávaly do dnešní podoby
• Atlantský oceán se rozevírá
• moře Tethys se uzavírá a zůstává jen dnešní Středozemní a Černé m.
• posunem africké tektonické desky na sever → alpinské vrásnění (dotvořila se pohoří Pyreneje, Alpy, Himálaje, Kavkaz, Karpaty)
• horotovorné pohyby doprovázené mohutnou sopečnou činností (vulkanická činnost u nás: Komorní húrka u Chebu, České středohoří, Doupovské hory)
• na počátku neogénu definitivně ustoupilo moře z oblasti Česka

​

Klima

• střídání teplejších a chladnějších období - uprostřed paleogénu výrazné oteplení, později velké ochlazení, které vrcholí na konci neogénu - přechod v kvartérní dobu ledovou → vymírání mnoha organismů nebo jejich migrace