​

Vznik a vývoj života na Zemi – zkrácené poznámky

Poznámky jsem zpracoval podle zadaných stránek. Zachovávám důležité informace, pojmy, jména, letopočty i příklady, ale slučuji opakování a zkracuji věty, aby se lépe učily. Poznámka: Ga = miliardy let, Ma = miliony let.

​

1. Vznik života na Zemi

• Vznik Země: cca 4,6 Ga.
• Po ochlazení vznikla na povrchu voda – hlavní podmínka života.
• První organické sloučeniny: před 4,0–4,2 Ga v praoceánu.
• Nejstarší zkameněliny buněčných organismů: 3,5 Ga, Grónsko.

​

Teorie vzniku života

• Kreační (náboženská) teorie: život stvořil Bůh či jiná vyšší síla. Carl Linné zastával neměnnost přírody – příroda se od stvoření nezměnila.
• Teorie samoplození: živá hmota vzniká samovolně z neživé (žáby z bahna, myši z obilí, mouchy z masa). Zastával ji např. Aristoteles, vyvrátil ji Louis Pasteur.
• Panspermická teorie: zárodky života se na Zemi dostaly z vesmíru. Formuloval ji Svante Arrhenius.
• Teorie evoluční abiogeneze: život vznikl postupným vývojem z neživé hmoty přímo na Zemi. A. I. Oparin. Zahrnuje chemickou a biologickou evoluci.

​

Podmínky vzniku života

• Prvotní atmosféra: vodní pára, vodík, sulfan, methan, kyanovodík, CO₂, CO, amoniak aj.
• Kapalná voda.
• Zdroje energie: UV záření, elektrické výboje, žhavá láva a radioaktivní rozpad nestabilních prvků.

​

Etapy vzniku života

1. Chemická evoluce:

• V atmosféře působením elektrických výbojů a sopečné činnosti vznikaly jednoduché anorganické látky (CO, CO₂, methan, amoniak, vodní pára).
• V praoceánu z nich vznikaly jednoduché organické látky (aminokyseliny, alkoholy, heterocykly) → složitější látky (bílkoviny, nukleové kyseliny, polysacharidy, lipidy).
• Vznikaly koacerváty = kapénky bílkovin, které se postupně diferencovaly v enzymy → intenzivnější metabolismus.

2. Biologická evoluce:

• 3,8 Ga: vznik prabuněk (eobionta) obsahujících RNA.
• Z nich vznikly prokaryotické buňky (bakterie, sinice).
• Fotosyntézou vznikal kyslík → okysličení atmosféry a vznik ozonosféry → přechod organismů na souš (2,5 Ga).
• Z prokaryot vznikla eukaryota.
• Endosymbiotická teorie: pohlcením bakterií vznikly mitochondrie, pohlcením sinic chloroplasty.
• Prokaryotické buňky nemají vnitřní membránové struktury, eukaryotické ano.\

​

2. Vývoj evolučních teorií

• Carl Linné – neměnnost přírody: příroda byla stvořena a od té doby se nezměnila.
• Teorie kataklyzmat (Georges Cuvier): druhy byly stvořeny odděleně, mnohé (trilobiti, dinosauři) vyhynuly při přírodních katastrofách. Diskontinuita = nespojitost. Teorie vznikla jako reakce na fosilní nálezy.
  • Richard Owen: objevil dvě kostry druhohorních obratlovců a pojmenoval dinosaury.
• Lamarckismus: organismy mají vrozenou schopnost zdokonalování od jednodušších ke složitějším formám, aktivně se přizpůsobují prostředí a získané znaky předávají potomkům.
• Darwinismus – přírodní výběr:
  • Přežívají a úspěšně se rozmnožují nejlépe přizpůsobení jedinci.
  • Jejich potomci se liší a vybírají se jedinci s výhodnými znaky.
  • Postupně vznikají nové druhy.
  • Dílo: O vzniku druhů přírodním výběrem (1859).
• Pohlavní výběr: jedinci (hlavně samice) si vybírají partnery, kteří působí nejživotaschopněji. Vysvětluje znaky, které nelze vysvětlit přírodním výběrem.
• Neodarwinismus (od 20. let 20. století):
  • Spojuje Darwinovu teorii s Mendelovou genetikou.
  • Základy položil August Weismann.
  • Variabilitu způsobují mutace a kombinace rodičovských genů.
  • Sleduje vývoj populací, ne jednotlivců.
  • Nové druhy nejčastěji vznikají izolací části populace v nových podmínkách.\

​

3. Vývojové éry Země – přehled

• Prekambrium: prahory a starohory.
• Prvohory: paleozoikum.
• Druhohory: mezozoikum.
• Třetihory: terciér.
• Čtvrtohory: kvartér.

​

4. Prekambrium (3,8 Ga – 540 Ma)

​

Prahory (archaikum)

• Vznik tenké, čedičové zemské kůry, která praskala → pukliny s výlevy magmatu → vznik kontinentálních desek.
• Rozsáhlá sopečná činnost a uvolňování plynů (vodní pára, CO₂, NH₃, CH₄, kyanovodík).
• Kondenzací vodní páry vznikly první deště a vodní nádrže s CO₂ a amoniakem.
• Vznik hydrosféry.
• Praatmosféra byla bez kyslíku.
• Život vznikal v praoceánech (před 3,8 Ga).

​

Starohory (proterozoikum)

• Tvorba velkého množství sedimentů.
• Ústup moří zvětšoval pevninské bloky, na jejich okrajích vznikala vrásná pohoří.
• Vznik superkontinentu Rodinie, obklopeného oceánem Panthalassa.
• Assyntské vrásnění zasáhlo okraje Rodinie.
• Sinice zvýšily množství kyslíku v atmosféře → vznik kyslíkaté atmosféry.
• Asi před 1,7 Ga vznikla ozonová vrstva.
• Vznik eukaryotních organismů.
• Na konci starohor osidlovaly souš bakterie, řasy a houby.\

​

5. Prvohory (paleozoikum) – 540–250 Ma

Rozdělení:

• Starší: kambrium, ordovik, silur, devon – kaledonské vrásnění.
• Mladší: karbon, perm – variské (hercynské) vrásnění.

​

Geologie

• Rozpad Rodinie na menší pevniny.
• Největší kontinent byla Gondwana (od jižního pólu k rovníku).
• Kolizemi pevnin vznikla na přelomu karbonu a permu Pangea.
• Její vznik doprovázelo variské vrásnění.
• Ve druhohorách se Pangea rozdělila na severní Laurasii a jižní Gondwanu, mezi nimiž leželo moře Tethys.

​

Klima

• Teplé, vlhké, vysoký obsah CO₂.

​

Kambrium a ordovik

• Život vázán na vodu.
• Fauna: trilobiti, ostnokožci (lilijice), hlavonožci (loděnka); organismy měly pevné schránky.
• Flóra: největší rozvoj řas, přechod rostlin z vody na souš.

​

Silur a devon

• Fauna: koráli, amoniti, graptoliti, lalokoploutvé a dvojdyšné ryby; na konci první obojživelníci – krytolebci.
• Flóra: první cévnaté rostliny – plavuně, přesličky a kapradiny, často stromovitého vzrůstu.

​

Karbon

• Horotvorné procesy → ústup moře a vznik rozsáhlých močálů.
• Mořská fauna: žraloci, ramenonožci, hlavonožci.
• Močály: krytolebci (praobojživelníci).
• Souš: velcí členovci – hmyz, stonožky, vážky, pavouci, štíři; objevili se první plazi (v permu).
• Flóra: teplé a vlhké klima s vysokým CO₂ → pralesy, až 30 m vysoké přesličky, plavuně a kapradiny.
• Močály a jezerní pánve → vznik černého uhlí.

​

Perm

• Suché a teplé klima.
• Vysychání bažin → rozvoj nahosemenných rostlin (cykasy, jinany, jehličnany).
• Ve svrchním permu vymírali trilobiti a krytolebci.
• Na konci prvohor proběhlo největší vymírání organismů v historii Země.\

​

6. Druhohory (mezozoikum) – 250–65 Ma

Období: trias, jura, křída.

• Na konci triasu vyhynuli krytolebci.
• V juře se Pangea rozdělila na Laurasii a Gondwanu, oddělené mořem Tethys.
• Pokles pevnin → častá mělká moře.

​

Flóra

• Bylinné přesličky a kapradiny, cykasy, jinany.
• Rozvoj jehličnanů (sekvoje, borovice).
• První krytosemenné rostliny (magnólie).

​

Fauna

• Moře: amoniti, měkkýši, lilijice, ježovky, korálnatci.
• Rozvoj obratlovců, hlavně plazů:
  • Mořští: krokodýli, ryboještěři (Ichthyosaurus), plakodonti, plesiosaurus.
  • Létající: ptakoještěři (Pterodactylus) – pobřežní, ozubené čelisti, létací blána.
  • Dinosauři: Diplodocus, Stegosaurus, Triceratops, hadrosauři, Allosaurus, Tyrannosaurus.
  • První primitivní savci – hmyzožravci.
  • První ptáci – Archeopteryx (peří).

​

Křída

• Mělká moře → vznik pískovců a uhličitanových hornin křídové barvy.
• Alpinsko-himálajské vrásnění → ústup mělkých moří, vznik Atlantského a Indického oceánu.
• Rozvoj hadů, ptáků, vačnatců a hmyzožravců.
• Rozšíření krytosemenných rostlin (šácholany, vrby, topoly).
• Na konci druhohor velké vymírání velkých plazů, pravděpodobně kvůli dopadu asteroidu (zastínění Slunce prachem v atmosféře) nebo silné sopečné činnosti.
• Přežili savci a ptáci.\

​

7. Třetihory (terciér) – 65–2 Ma

Společně se čtvrtohorami tvoří kenozoikum. Období:

• Paleogén – starší.
• Neogén – mladší.

​

Geologie

• Kontinenty získávaly dnešní podobu, Atlantský oceán se rozšiřoval.
• Tethys se uzavírala → zůstalo Středozemní a Černé moře.
• Posun africké desky na sever → alpinské vrásnění a dotvoření pohoří: Pyreneje, Alpy, Himálaj, Kavkaz, Karpaty.
• Horotvorné procesy doprovázela sopečná činnost (Komorní hůrka u Chebu, České středohoří, Doupovské hory).
• Na začátku neogénu definitivně ustoupilo moře z Česka.

​

Klima

• Střídání teplých a chladných období.
• Uprostřed paleogénu výrazné oteplení, později ochlazování.
• Na konci neogénu přechod ke kvartérní době ledové → vymírání nebo migrace organismů.

​

Fauna

• Mořská fauna nebyla vymíráním na konci druhohor příliš zasažena.
• Na souši převládli savci:
  • hmyzožravci, hlodavci, šelmy (šavlozubí tygři),
  • chobotnatci (mastodonti),
  • kopytníci (předchůdci nosorožců, tapírů, koní, velbloudi, turovití),
  • primáti → lidoopi.
• Australopithecus afarensis: cca 3,6–2,8 Ma.
• Rozvoj ptáků.

​

Flóra

• Jehličnany (borovice, jedle, tis), krytosemenné (magnólie, dub, bříza, olše, javor), palmy, datle a fíky.
• Odumřelé rostliny v jezerních pánvích → vznik hnědého uhlí (Mostecko, Chomutovsko).\

​

8. Čtvrtohory (kvartér) – 2,58 Ma až současnost

• Vývoj člověka.
• Pleistocén: starší čtvrtohory – střídání dob ledových a meziledových.
• Holocén: mladší čtvrtohory – začal před cca 11 700 lety a trvá dodnes.

​

Geologie

• Střídání dob ledových a meziledových.
• V dobách ledových pokrýval ledovec velkou část severní Evropy.
• Vznik a přetváření dnešní krajiny.
• Pokračování alpinsko-himálajského vrásnění.
• Vznik morén a v holocénu rašeliny.

​

Klima

• Střídání chladných a teplých období, hlavně v pleistocénu.
• Glaciály (doby ledové): ochlazení, rozšiřování ledovců, pokles hladiny moře až o 120 m.
• Interglaciály (doby meziledové): oteplení a ústup ledovců.
• Existoval kontinentální ledovec.

​

Flóra

• Doby ledové: tundry a stepi.
• Teplá období: rozšiřování lesů.
• Postupně se rozšířilo dnešní rostlinstvo.
• Glaciál: vrba bylinná.
• Interglaciál a holocén: smíšené a listnaté lesy.
• Glaciální relikty: ostružník moruška, vrba laponská.
• Interglaciální relikt: tis červený.

​

Fauna

• Mamut srstnatý, nosorožec srstnatý, jeskynní medvěd, hyena jeskynní, lev jeskynní, sob, zubr.
• Rozvoj současných skupin savců a ptáků.
• Na konci poslední doby ledové vyhynula řada velkých savců.

​

Vývoj člověka

• Vývoj rodu Homo:
  • Homo habilis – člověk zručný.
  • Homo erectus – člověk vzpřímený.
  • Homo neanderthalensis – člověk neandertálský.
  • Homo sapiens – člověk rozumný.
• Výroba kamenných nástrojů a používání ohně.
• Postupný rozvoj zemědělství a chovu zvířat.\

​

Rychlý přehled k zapamatování

Zdroje: Všech osm zadaných studijních stránek Cheesecake Corp. Obsah jsem zkrátil a uspořádal, nikoliv záměrně vynechal jednotlivé informace. Upozornění: Některé údaje a názvy jsou ponechány podle původních poznámek, aby odpovídaly tvým studijním materiálům.