Skip to main content

Množiny

Definice: Množina je souhrn objektů, který chápeme jako celek. Tyto objekty se nazývají “prvky množiny”. Množiny se značí velkými písmeny (např. AA), jejich prvky malými (aa). Zápis množiny výčtem prvků: A={a,b,c}A = \{a,b,c\} Prázdná množina: {}=∅\{\} = \varnothing, bezprvková množina Chceme-li zapsat, že prvek je v množině, použijeme symbol ∈\in (náleží). V opačném případě použijeme symbol ∉\notin (nenáleží).

Speciální množiny

  • N\mathbb{N} - přirozená čísla {1,2,3,4,...}\{1,2,3,4,...\}
  • Z\mathbb{Z} - celá čísla {...,−2,−1,0,1,2,...}\{...,-2,-1,0,1,2,...\}
  • Q\mathbb{Q} - racionální čísla {x=pq;p∈Z∧q∈N∧gcd(p,q)=1}\{x = \frac{p}{q}; p \in \mathbb{Z} \land q \in \mathbb{N} \land \text{gcd}(p,q) = 1\}
  • R\mathbb{R} - reálná čísla - racionální čísla a iracionální čísla
  • atd.
Zápis množiny pomocí vlastnosti: A={x∈R;x>5}A = \{x\in \mathbb{R}; x > 5\} Pokud platí, že ∀x∈A:x∈B\forall x \in A : x \in B, pak říkáme, že AA je podmnožinou BB. Značíme A⊆BA \subseteq B. Tomuto vztahu se říká inkluze. Pokud platí, že A⊆B∧B⊆AA \subseteq B \land B \subseteq A, pak říkáme, že množiny se rovnají, značíme A=BA = B.

Množinové operace

  • Doplněk: Mějme dvě množiny A,BA,B, kde B⊆AB \subseteq A. Doplněk BB na A$$$$B'_A = \{x; x \in A \land x \notin B\}. Pokud je zřejmé, na jakou množinu doplněk je, stačí psát B′B'.
  • Rozdíl: Mějme dvě množiny A,BA,B. A∖B={x;x∈A∧x∉B}A \setminus B = \{x; x \in A \land x \notin B\}.
  • Průnik: Mějme dvě množiny A,BA,B. A∩B={x;x∈A∧x∈B}A \cap B = \{x; x \in A \land x \in B\}.
  • Sjednocení: Mějme dvě množiny A,BA,B. A∪B={x;x∈A∨x∈B}A \cup B = \{x; x \in A \lor x \in B\}.
Vennovy diagramy: Grafické schematické znázornění několika množin a jejich vzájemných vztahů.

Intervaly

Definice: Množina reálných čísel ležících mezi dvěma čísly (těm se říká meze intervalu). Image
  • Obsahuje-li interval meze, říká se mu uzavřený interval, neobsahuje-li meze, říká se mu otevřený interval. Obsahuje-li jen jednu z mezí, říká se mu polootevřený interval.

Užití množin při řešení nerovnic

Lineární nerovnice

2x+3>72x>4x>22x+3 > 7 \\ 2x > 4 \\ x > 2 Množina řešení: K=(2,∞)K = (2,\infty)

Průnik podmínek více nerovnic

A:x>2B:x≤5A \mathit{:x} > 2 \\ B \mathit{:x} \leq 5 KA=(2,∞)KB=(−∞,5⟩K_A = (2, \infty) \\ K_B = (-\infty, 5 \rangle Aby nějaké xx řešilo obě rovnice, musí splňovat zároveň obě podmínky, tedy množina řešení: K=KA∩KB=(2,5⟩K = K_A \cap K_B = (2, 5 \rangle

Sjednocení podmínek více nerovnic

x<−2∨x≥3K=(−∞,−2)∪⟨3,∞)x < -2 \lor x \geq 3 \\ K = (-\infty, -2) \cup \langle 3, \infty) Funguje obdobně jako u průniku.

Nerovnice s absolutní hodnotou

∣x∣<3|x| < 3 Tyto rovnice musíme rozdělit na intervaly podle nulového bodu absolutní hodnoty a poté pracovat pouze v nich. Nulový bod je v x=0x = 0, tedy budeme pracovat v intervalech (−∞,0)(-\infty, 0) a ⟨0,∞)\langle 0, \infty) x∈⟨0,∞)⇒x≥0x<3x∈⟨0,3)x \in \langle0, \infty) \Rightarrow x \geq 0 \\ x < 3 \\ x \in \langle0,3) x∈(−∞,0)⇒x<0−x>−3x∈(−3,0)x \in (-\infty, 0) \Rightarrow x < 0 \\ -x > -3 \\ x \in (-3,0) K=A∪B=(−3,3)K = A \cup B = (-3,3)

Kvadratické nerovnice

x2−5x+6>0x^2 - 5x + 6 > 0
  1. Je kvadratická funkce otevřená dolů či nahoru (podle koeficientu aa)?
  2. Kde má funkce kořeny, zda nějaké má?
Na základě těchto informací jsme schopni určit, kde je fce větší než 0. a>0⇒a > 0 \Rightarrowfce je otevřená nahoru (x−3)(x−2)>0(x-3)(x-2) > 0 Rozdělíme na intervaly podle kořenů (kořeny samotné brát nemusíme, ty jsou rovny 00, což není větší než 00. 1. x∈(−∞,2)2. x∈(2,3)3. x∈(3,∞)1. \, x \in (-\infty,2)\\ 2. \, x \in (2,3)\\ 3. \, x \in (3, \infty) 1. −⋅ −=+⇒f(x)>02. −⋅ +=−⇒f(x)<03. +⋅ +=+⇒f(x)>01. \, -\cdot \, - = + \Rightarrow f(x) > 0 \\ 2. \, - \cdot \, + = - \Rightarrow f(x) < 0 \\ 3. \, + \cdot \, + = + \Rightarrow f(x) > 0 K=(−∞,2)∪(3,∞)K = (-\infty,2) \cup (3, \infty)
Last modified on September 22, 2026