Skip to main content

Soustava lineárních rovnic

Definice: Soustava lineárních rovnic je systém více lineárních rovnic o stejných neznámých.

Počet řešení soustavy

  • Právě 11 řešení - soustava je určitá
  • Žádné řešení - pokud vyjde blbost, soustava je neslučitelná
  • Nekonečně mnoho řešení - pokud vyjde 0=00 = 0, soustava je neurčitá

Metody řešení soustav

Dosazovací metoda

Z jedné rovnice vyjádříme jednu neznámou a dosadíme do ostatních rovnic. Tím si zredukujeme soustavu rovnic o jednu neznámou. Opakujeme, dokaď nemáme jednu rovnici o jedné neznámé. Př.: I. x+y+z=6II. 2x−y+z=3III. x+2y−z=2I. \, x+y+z=6 \\ II. \, 2x-y+z = 3 \\ III. \, x+2y-z = 2 Řešení: I. x=6−y−zII. 2(6−y−z)−y−z=3IV. 3y+z=9III. (6−y−z)+2y−z=2y−2z=−4y=2z−4IV. 3(2z−4)+z=9⇒z=3,y=2,x=1I. \, x = 6-y-z \\ II. \,2(6-y-z)-y-z = 3 \\ IV. \, 3y+z = 9 \\ III. \, (6-y-z) + 2y -z = 2 \\ y-2z = -4 \\ y = 2z - 4 \\ IV. \, 3(2z-4) + z = 9 \\ \Rightarrow z = 3, y = 2, x = 1

Sčítací metoda

Rovnice upravíme tak, aby po jejich sečtení alespoň jedna neznámá zmizela. Tím si zredukujeme soustavu rovnic o jednu neznámou. Opakujeme, dokaď nemáme jednu rovnici o jedné neznámé. Př.: I. x+y+z=6II. 2x−y+z=3III. x+2y−z=2I. \, x+y+z=6 \\ II. \, 2x-y+z = 3 \\ III. \, x+2y-z = 2 Řešení: I.+II.:3x+2z=92⋅I.−III.:x+3z=10(I.+II.)−3(2⋅I−III.):−7z=−21⇒z=3,x=1,y=2I. + II. : 3x + 2z = 9 \\ 2\cdot I. - III. : x + 3z = 10 \\ (I. + II.) - 3(2\cdot I - III.): -7z = -21 \\ \Rightarrow z = 3, x = 1, y = 2
  • Tyto dvě metody samozřejmě můžeme libovolně kombinovat podle toho, co se nám zrovna víc hodí.

Grafická metoda

Především pro rovnice o 2 neznámých, převedeme na fce y=f(x)y = f(x) a najdeme jejich průnik na rovině.

Gaussova eliminační metoda

Soustavu zapíšeme jako matici a převedeme ekvivalentními úpravami na horní trojúhelníkovou matici/jednotkovou matici a z toho nám vyjdou neznámé. Př.: I. x+y+z=6II. 2x−y+z=3III. x+2y−z=2I. \, x+y+z=6 \\ II. \, 2x-y+z = 3 \\ III. \, x+2y-z = 2 Řešení: (11162−11312−12)∼(11160−3−1−901−2−4)∼(111601−2−400−7−21)∼(100101020013)⇒x=1,y=2,z=3\left( \begin{array}{ccc|c} 1&1&1&6\\ 2&-1&1&3\\ 1&2&-1&2 \end{array} \right) \sim \left( \begin{array}{ccc|c} 1&1&1&6\\ 0&-3&-1&-9\\ 0&1&-2&-4 \end{array} \right) \sim \left( \begin{array}{ccc|c} 1&1&1&6\\ 0&1&-2&-4 \\ 0&0&-7&-21\end{array} \right) \\ \sim \left( \begin{array}{ccc|c} 1&0&0&1\\ 0&1&0&2 \\ 0&0&1&3\end{array} \right) \Rightarrow x = 1, y = 2, z = 3

Matice

Definice: Matice je obdélníkové schéma čísel nebo jiných objektů nazývaných “prvky matice”. Rozměr: Je dán počtem řádků a sloupců, které matice obsahuje. Matice rozměru m×nm \times n má mm řádků a nn sloupců. Značení: A=(123456)A= \begin{pmatrix} 1&2&3\\ 4&5&6 \end{pmatrix}, matici značíme velkým písmene, prvek na řádku ii a sloupci jj značíme ai,ja_{i,j}.

Druhy matic

  • Řádková matice: m=1,A=(123)m = 1, A = \begin{pmatrix} 1&2&3\end{pmatrix}
  • Sloupcová matice: n=1,A=(123)n = 1, A = \begin{pmatrix} 1\\2\\3\end{pmatrix}
    • Tyto dvě matice taky mohou reprezentovat vektory (jsou to vektory).
  • Čtvercová matice: m=n,A=(1234)m = n, A = \begin{pmatrix}1&2 \\ 3 & 4 \end{pmatrix}
  • Nulová matice: ∀i,j:ai,j=0,A=(0000)\forall i,j : a_{i,j} = 0, A = \begin{pmatrix}0&0 \\ 0 &0 \end{pmatrix}
  • Jednotková matice: Čtvercová matice, která má na hlavní diagonále 11 a všude jinde 00, značíme: I=(100010001)I = \begin{pmatrix} 1&0&0\\ 0&1&0 \\ 0&0&1\end{pmatrix}

Operace s maticemi

Sčítání matic: Můžeme sčítat pouze matice stejného rozměru. Výsledkem je matice stejného rozměru: A+B=C;ci,j=ai,j+bi,jA+B = C;c_{i,j} = a_{i,j} + b_{i,j} Násobení matic reálným číslem: Výsledkem je matice stejného rozměru. A⋅k=B;bi,j=ai,j⋅kA \cdot k = B; b_{i,j} = a_{i,j} \cdot k Odečítání matic: Výsledkem je matice stejného rozměru: A−B=A+(−1)⋅BA - B = A + (-1) \cdot B Transpozice: Výsledkem je matice rozměru n×mn \times m AT=B;bi,j=aj,iA^T = B;b_{i,j} = a_{j,i} Násobení matic: Můžeme násobit pouze matice, pokud splňují rozměry m×nm \times n a n×pn \times p, druhá matice prostě musí mít stejný počet řádků jako ta první sloupců. Výsledkem je matice m×pm \times p: AB=C;ci,j=∑k=1naik⋅bkjAB = C; c_{i,j} = \sum_{k = 1}^{n}a_{ik} \cdot b_{kj}
  • Součin většinou není komutativní!!!

Determinant

Determinant je číslo přiřazené čtvercové matici. Značení: det(A),∣zde prvky matice∣\text{det}(A), \begin{vmatrix} \text{zde prvky matice}\end{vmatrix} 1x1 matice: A=(a1,1),det(A)=∣a1,1∣=a1,1A = \begin{pmatrix} a_{1,1} \end{pmatrix}, \text{det}(A) = \begin{vmatrix} a_{1,1} \end{vmatrix} = a_{1,1} 2x2 matice: A=(a1,1a1,2a2,1a2,2)det(A)=∣a1,1a1,2a2,1a2,2∣=a1,1⋅a2,2−a2,1⋅a1,2A = \begin{pmatrix} a_{1,1} & a_{1,2} \\ a_{2,1} & a_{2,2}\end{pmatrix} \\ \text{det}(A) = \begin{vmatrix} a_{1,1} & a_{1,2} \\ a_{2,1} & a_{2,2} \end{vmatrix} = a_{1,1} \cdot a_{2,2} - a_{2,1} \cdot a_{1,2} 3x3 matice: Sarrusovo pravidlo Image det(A)=a1,1a2,2a3,3+a2,1a3,2a1,3+a3,1a1,2a2,3−a1,3a2,2a3,1−a2,3a3,2a1,1−a3,3a1,2a2,1\text{det}(A) = a_{1,1}a_{2,2}a_{3,3} + a_{2,1}a_{3,2}a_{1,3} + a_{3,1}a_{1,2}a_{2,3} - a_{1,3}a_{2,2}a_{3,1} - a_{2,3}a_{3,2}a_{1,1} - a_{3,3}a_{1,2}a_{2,1} Vyšší stupně: Rozvoj det(A)=∑i=1n(−1)i+kai,kAi,k;1≤k≤m∧k∈N\text{det}(A) = \sum_{i=1}^{n}(-1)^{i+k}a_{i,k}A_{i,k}; 1 \leq k \leq m \land k \in \mathbb{N}
  • Matice Ai,kA_{i,k} je matice, která vznikne vynecháním iitého řádku a kktého sloupce z matice.
  • Tento postup můžeme použít i s prohozením i,ki,k, pokud splníme 1≤k≤n1 \leq k \leq n a v sumě nahradíme nn písmenem mm.
⇒\Rightarrow Pokud má matice nulový sloupec nebo nulový řádek, její determinant je roven 00. Pokud má matice nenulový determinant, má její soustava nn rovnic o nn neznámých právě jedno řešení. Jinak má buď žádné nebo nekonečně mnoho řešení.

Inverzní matice k čtvercové matici

Inverzní matice existuje ⇔det(A)≠0\Leftrightarrow \text{det}(A) \neq 0. Značení: A−1A^{-1} Pro inverzní matici platí: AA−1=A−1A=IAA^{-1} = A^{-1}A = I Výpočet: ( A ∣ I )∼...∼( I ∣ A−1 )( \, A \, \vert \, I\, ) \sim ... \sim (\, I \, \vert \, A^{-1} \,) Pomocí inverzních matic můžeme řešit maticové rovnice, např. AX=BX=A−1BAX = B \\ X = A^{-1} B

Cramerovo pravidlo

Pro soustavu nn rovnic o nn neznámých, jejíž determinant je nenulový (má právě jedno řešení) ho můžeme využít k jednoduchému nalezení neznámých. xi=DiDx_i = \frac{D_i}{D} Matice DiD_i vznikne nahrazením iitého sloupce sloupcem hodnot pravých stran.
Last modified on September 24, 2026