Trojúhelník
Definice: Nechť máme tři různé nekolineární body A , B , C A,B,C A , B , C . Trojúhelník △ A B C \triangle ABC △ A B C je průnik polorovin A B C , B C A , C A B ABC, BCA, CAB A B C , B C A , C A B .
Vrcholy trojúhelníku : Body A , B , C A,B,C A , B , C .
Strany trojúhelníku : Úsečky A B , B C , C A AB, BC, CA A B , B C , C A . ∣ A B ∣ = c , ∣ B C ∣ = a , ∣ C A ∣ = b \vert AB \vert = c, \vert BC \vert = a, \vert CA \vert = b ∣ A B ∣ = c , ∣ B C ∣ = a , ∣ C A ∣ = b
Vnitřní úhly trojúhelníku : Úhly ∠ A B C , ∠ B C A , ∠ C A B \angle ABC, \angle BCA, \angle CAB ∠ A B C , ∠ B C A , ∠ C A B .
∣ ∠ A B C ∣ = β , ∣ ∠ B C A ∣ = γ , ∣ ∠ C A B ∣ = α \vert \angle ABC \vert = \beta, \vert \angle BCA \vert = \gamma, \vert \angle CAB \vert = \alpha ∣∠ A B C ∣ = β , ∣∠ B C A ∣ = γ , ∣∠ C A B ∣ = α
Součet vnitřních úhlů trojúhelníku : α + β + γ = 180 ∘ \alpha + \beta + \gamma = 180^\circ α + β + γ = 18 0 ∘
Trojúhelníková nerovnost : a + b > c a+b>c a + b > c pro jakoukoliv permutaci stran, jinak trojúhelník nemůže vzniknout.
Rozdělení trojúhelníků podle stran:
Rovnostranný: a = b = c , α = β = γ = 60 ∘ a = b = c, \alpha = \beta = \gamma = 60^\circ a = b = c , α = β = γ = 6 0 ∘
Rovnoramenný: Dvě strany stejně dlouhé, úhly jim protější jsou stejné. Straně, která má jinou délku, než zbývající dvě, se říká základna.
Obecný: Prostě obecný může platit všechno.
Rozdělení trojúhelníků podle úhlů:
Ostroúhlý: α < 90 ∘ ∧ β < 90 ∘ ∧ γ < 90 ∘ \alpha < 90^\circ \land \beta < 90^\circ \land \gamma < 90^\circ α < 9 0 ∘ ∧ β < 9 0 ∘ ∧ γ < 9 0 ∘
Pravoúhlý: Jeden úhel je roven 90 ∘ 90^\circ 9 0 ∘ . Strana proti pravému úhlu se nazývá přepona. Strany přilehlé pravému úhlu se nazývají odvěsny.
Tupoúhlý: Jeden úhel je větší než 90 ∘ 90^\circ 9 0 ∘ .
Některé zajímavé věci v trojúhelníku
Výšky : Výška je úsečka, jejímiž krajními body jsou vrchol trojúhelníka a pata kolmice vedené tímto bodem na protější stranu.
Značíme v a , v b , v c v_a, v_b, v_c v a , v b , v c .
Výšky se protnou v jednom společném bodě, kterému říkáme ortocentrum.
Osy stran trojúhelníku :
Osy stran se protnou v jednom společném bodě, což je střed kružnice opsané (každému trojúhelníku můžeme opsat kružnici).
Osy úhlů trojúhelníku :
Osy úhlů se protnou v jednom společném bodě, což je střed kružnice vepsané (každému trojúhelníku můžeme vepsat kružnici).
Těžnice : Těžnice je úsečka, jejímiž krajními body jsou vrchol trojúhelníka a střed protější strany.
Značíme t a , t b , t c t_a, t_b, t_c t a , t b , t c .
Těžnice se protnou v jednom společném bodě, kterému říkáme těžiště.
Těžiště dělí každou těžnici na úseky dlouhé 1 3 \frac{1}{3} 3 1 a 2 3 \frac{2}{3} 3 2 délky těžnice, menší je u strany, větší je u vrcholu.
Střední příčky : Střední příčka je úsečka, jejímiž krajními body jsou středy dvou stran trojúhelníku.
Každá střední příčka je rovnoběžná s třetí stranou a má délku s = a 2 s = \frac{a}{2} s = 2 a , kde a a a je délka třetí strany.
Obsah a obvod v trojúhelníku
Obvod : o = a + b + c o = a + b + c o = a + b + c
Obsah : Vícero vzorců:
S = 1 2 ⋅ a ⋅ v a = 1 2 ⋅ b ⋅ v b = 1 2 ⋅ c ⋅ v c S = \frac{1}{2} \cdot a \cdot v_a = \frac{1}{2} \cdot b \cdot v_b = \frac{1}{2} \cdot c \cdot v_c S = 2 1 ⋅ a ⋅ v a = 2 1 ⋅ b ⋅ v b = 2 1 ⋅ c ⋅ v c
S = 1 2 a b sin γ = 1 2 b c sin α = 1 2 c a sin β S = \frac{1}{2}ab \sin{\gamma} = \frac{1}{2}bc \sin{\alpha} = \frac{1}{2}ca \sin{\beta} S = 2 1 ab sin γ = 2 1 b c sin α = 2 1 c a sin β
S = s ( s − a ) ( s − b ) ( s − c ) ; s = a + b + c 2 S = \sqrt{s(s-a)(s-b)(s-c)}; s = \frac{a+b+c}{2} S = s ( s − a ) ( s − b ) ( s − c ) ; s = 2 a + b + c - Heronův vzorec
Obsah pravoúhlého trojúhelníku: S = 1 2 a b S = \frac{1}{2}ab S = 2 1 ab , kde a , b a,b a , b jsou odvěsny.
Obsah rovnostranného trojúhelníku: S = 3 4 a 2 S = \frac{\sqrt{3}}{4}a^2 S = 4 3 a 2 , kde a a a je délka strany.
Pythagorova věta
Trojúhelník je pravoúhlý s odvěsnami a , b a,b a , b a přeponou c ⇔ a 2 + b 2 = c 2 c \Leftrightarrow a^2 + b^2 = c^2 c ⇔ a 2 + b 2 = c 2 .
Euklidovy věty
Euklidova věta o odvěsně :
Mějme pravoúhlý trojúhelník s odvěsnami a , b a,b a , b a přeponou c c c . Výška na stranu c c c je v c v_c v c a její pata je P c P_c P c . Označme ∣ P c B ∣ = c a , ∣ P c A ∣ = c b \vert P_cB \vert = c_a, \vert P_cA \vert = c_b ∣ P c B ∣ = c a , ∣ P c A ∣ = c b . Poté platí:
a 2 = c ⋅ c a b 2 = c ⋅ c b a^2 = c \cdot c_a \\ b^2 = c \cdot c_b a 2 = c ⋅ c a b 2 = c ⋅ c b
Euklidova věta o výšce :
Mějme stejné předpoklady jako u věty výše. Poté platí:
v c 2 = c a ⋅ c b v_c^2 = c_a \cdot c_b v c 2 = c a ⋅ c b
Čtyřúhelník
Definice: Nechť A , B , C , D A,B,C,D A , B , C , D jsou čtyři body v téže rovině, z nichž žádné tři neleží v přímce. Čtyřúhelníkem A B C D ABCD A B C D nazýváme sjednocení jednoduché uzavřené lomené čáry se čtyřmi vrcholy A , B , C , D A,B,C,D A , B , C , D a její vnitřní oblasti.
Vrcholy čtyřúhelníku : Body A , B , C , D A,B,C,D A , B , C , D .
Strany čtyřúhelníku : Úsečky A B , B C , C D , D A AB, BC, CD, DA A B , B C , C D , D A .
∣ A B ∣ = a , ∣ B C ∣ = b , ∣ C D ∣ = c , ∣ D A ∣ = d \vert AB \vert = a, \vert BC \vert = b, \vert CD \vert = c, \vert DA \vert = d ∣ A B ∣ = a , ∣ B C ∣ = b , ∣ C D ∣ = c , ∣ D A ∣ = d
Vnitřní úhly čtyřúhelníku : Úhly ∠ A B C , ∠ B C D , ∠ C D A , ∠ D A B \angle ABC, \angle BCD, \angle CDA, \angle DAB ∠ A B C , ∠ B C D , ∠ C D A , ∠ D A B .
∣ ∠ A B C ∣ = β , ∣ ∠ B C D ∣ = γ , ∣ ∠ C D A ∣ = δ , ∣ ∠ D A B ∣ = α \vert \angle ABC \vert = \beta, \vert \angle BCD \vert = \gamma, \vert \angle CDA \vert = \delta, \vert \angle DAB \vert = \alpha ∣∠ A B C ∣ = β , ∣∠ B C D ∣ = γ , ∣∠ C D A ∣ = δ , ∣∠ D A B ∣ = α
Součet vnitřních úhlů čtyřúhelníku : α + β + γ + δ = 360 ∘ \alpha + \beta + \gamma + \delta = 360^\circ α + β + γ + δ = 36 0 ∘
Tětivový a tečnový čtyřúhelník
Tětivový čtyřúhelník : Je čtyřúhelník, kterému lze opsat kružnici.
Čtyřúhelník je tětivový ⇔ α + γ = β + δ = 180 ∘ \Leftrightarrow \alpha + \gamma = \beta + \delta = 180^\circ ⇔ α + γ = β + δ = 18 0 ∘ .
Spousta dalších useful věcí.
Tečnový čtyřúhelník : Je čtyřúhelník, kterému lze vepsat kružnici.
Čtyřúhelník je tečnový ⇔ a + c = b + d \Leftrightarrow a + c = b + d ⇔ a + c = b + d .
Dvojstředový čtyřúhelník : Je čtyřúhelník, který je tětivový a tečnový zároveň.
Základní druhy čtyřúhelníků
Čtverec : Je čtyřúhelník, který má všechny strany stejně dlouhé a všechny úhly jsou pravé (mají 90 ∘ 90^\circ 9 0 ∘ ).
o = 4 a , S = a 2 o = 4a, S = a^2 o = 4 a , S = a 2 , kde a a a je délka strany čtverce.
Protilehlé strany jsou rovnoběžné.
Protilehlé úhly jsou stejně velké.
Úhlopříčky e , f e,f e , f jsou na sebe kolmé a vzájemně se půlí.
Je dvojstředový.
Obdélník : Je čtyřúhelník, který má všechny úhly pravé (mají 90 ∘ 90^\circ 9 0 ∘ ).
o = 2 ( a + b ) , S = a b o = 2(a+b), S = ab o = 2 ( a + b ) , S = ab , kde a , b a,b a , b jsou délky stran obdélníku.
Protilehlé strany jsou rovnoběžné.
Protilehlé úhly jsou stejně velké.
Úhlopříčky e , f e,f e , f jsou na sebe kolmé a vzájemně se půlí.
Je dvojstředový.
Kosočtverec : Je čtyřúhelník, který má všechny strany stejně dlouhé.
Protilehlé strany jsou rovnoběžné.
Protilehlé úhly jsou stejně velké.
Úhlopříčky e , f e,f e , f jsou na sebe kolmé a vzájemně se půlí.
o = 4 a , S = a ⋅ v a = e ⋅ f 2 = a 2 sin α o = 4a, S = a \cdot v_a = \frac{e\cdot f}{2} = a^2\sin{\alpha} o = 4 a , S = a ⋅ v a = 2 e ⋅ f = a 2 sin α
Je tečnový.
Rovnoběžník : Je čtyřúhelník, který má dvojice protějších stran rovnoběžné.
Protilehlé úhly jsou stejně velké.
Úhlopříčky e , f e,f e , f se vzájemně půlí.
o = 2 ( a + b ) , S = a ⋅ v a = b ⋅ v b o = 2(a+b), S = a \cdot v_a = b \cdot v_b o = 2 ( a + b ) , S = a ⋅ v a = b ⋅ v b
Lichoběžník : Je čtyřúhelník, který má právě jednu dvojici protějších stran rovnoběžnou.
Strany, které jsou na sebe rovnoběžné, se nazývají základny. Zbylé jsou ramena.
S = a + c 2 ⋅ v S = \frac{a+c}{2} \cdot v S = 2 a + c ⋅ v , kde a , c a,c a , c jsou délky jeho základen.
“Věta o motýlích křídlech”.
Rovnoramenný lichoběžník: b = d b=d b = d .
Pravoúhlý lichoběžník: Jedno rameno je kolmé k základnám.
Deltoid : Je čtyřúhelník, který má dvě dvojice shodných sousedních stran.
Je osově souměrný podle jedné z úhlopříček.
Úhlopříčky e , f e,f e , f jsou na sebe kolmé.
S = e ⋅ f 2 = a b sin θ S = \frac{e\cdot f}{2} = ab \sin{\theta} S = 2 e ⋅ f = ab sin θ , kde a , b a,b a , b jsou délky různých stran a θ \theta θ je úhel, který svírají.
Je tečnový.
Last modified on September 29, 2026